Rozhovor s Konik: „Hobby horsing je sakra těžkej sport, který si zaslouží víc respektu.“

Rozhovor s Konik: „Hobby horsing je sakra těžkej sport, který si zaslouží víc respektu.“

Představujeme vám další inspirativní tvář hobby horsingu – třináctiletou (a už brzy čtrnáctiletou) jezdkyni Lucii, kterou na Instagramu i v komunitě všichni znají pod přezdívkou Konik (@.kht_konik.). Rozhodně to není jen nadšená sportovní fanynka, ale především cílevědomá a aktivní atletka. Mimo parkuru se věnuje živým koním, láká ji lední hokej a její příprava na závody zahrnuje vedle ježdění také pravidelný běh a silové cvičení.

V našem novém rozhovoru se velmi otevřeně rozpovídala o svých bohatých závodních zkušenostech, a to včetně reprezentace Česka v zahraničí, nebo cenné lekce z odjetého parkuru s vyvrtnutým kotníkem. Konik ale přináší i jeden velmi krásný a jedinečný motiv – jejím cílem totiž není jen sbírat zlaté medaile na šampionátech, ale do budoucna by se sama ráda stala trenérkou, která bude inspirovat a vést mladší dívky. Velmi upřímně navíc sdílí svůj recept na to, jak se obrnit vůči posměškům na veřejnosti i nepochopení ve škole a jak si v tomto náročném sportu vybojovat zasloužený respekt. Přečtěte si příběh plný sportovního odhodlání a obrovské vnitřní síly!

Zdroj fotografie: _.kht_konik._

Kdy ses začala věnovat hobby horsingu a co tě k němu přivedlo?

Hobby horsing dělám od 24. prosince 2021, už odjakživa miluju koně a zvířata. K hobby horsingu jsem přišla tak, že jsem se dívala na YouTube videa, kde jsem narazila na hobby horse videa z finských šampionátů a taky různý lidi, co se o hobbýky starali a jezdili s nimi na závody. V tu chvíli jsem si řekla, že bych tenhle sport chtěla fakt zkusit, a tak jsem si na Vánoce 2021 přála mého prvního hobbýka jménem Blondie.🤍

Co si na hobby horsingu užíváš nejvíce? Je to samotný koník, radost z pohybu, komunita a kamarádi, nebo všechno dohromady?

Na hobby horsingu si nejvíce určitě užívám skvělou komunitu úžasných lidí a taky ten samotný pohyb, adrenalin a trénování před závody. Jinak mám na tom ráda i kupování nových koníků a tu neskutečnou podporu na závodech a trénincích.

Když zmiňuješ právě závody, tak se hned nabízí otázka – jaká je tvoje nejoblíbenější soutěžní disciplína?

Moje srdcovka je určitě western, kterému se věnuji přes tři roky, ale taky jezdím parkury a občas si zkusím nějakou tu drezurku nebo cross-country.

Jak se na závody připravuješ? Navštěvuješ konkrétní hobby horsingový klub či volnočasový kroužek, nebo trénuješ hlavně sama?

Na závody se připravuju skoro celej čas mimo aktivní sezónu, jednoduše se snažím trénovat aspoň dvakrát/třikrát týdně. Když se připravuju na závody, netrénuji pokaždý s HH, ale taky pracuju na lepší kondici tím, že chodím běhat a dělám menší silové cvičení na nohy. Žádný kroužek ani klub pravidelně nenavštěvuji, někdy občas si zajdu třeba na soustředění, když je nějaké v okolí, ale jinak trénuju sama.🤍

Zdroj fotografie: _.kht_konik._

Co považuješ za svůj doposud největší úspěch v hobby horsingu?

Pro mě můj největší úspěch byl mít tu příležitost a jet reprezentovat Česko do Polska na závody.🤍

Je v tomto sportu někdo, kdo je pro tebe inspirací nebo tvým velkým vzorem?

Mojí velkou inspirací je určitě úžasná trenérka asociace Dráža.🤍

Čeho bys chtěla v tomto sportu ještě dosáhnout? Jaké jsou tvoje cíle a sny?

Moc bych si přála se jednou umístit na Mistrovství Evropy a nebo vyhrát první místo na Mistrovství České republiky.🤍 Ale mimo závodní úspěchy bych si přála jednou trénovat mladší holky, než jsem já, a třeba i někoho inspirovat a motivovat.

Podělíš se s námi o svůj nejbláznivější zážitek z hobby horsingu?

Noo, nemám moc nejbláznivější, ale spíš takový nejvíce bolestivý, ale teď už se tomu směju, protože to byla moje chyba.😂 Jednou jsem si vyvrtla kotník, když jsem skákala, a za dva týdny mě čekaly závody. I když jsem ještě sotva běhala, tak jsem jela parkur 90 cm a kotník jsem si vyvrtla znovu, ten stejný, když už se mi to hojilo👀, takže aspoň takhle něco.

To je opravdu silný příběh, je vidět, že pro tebe závody hodně znamenaly. Stálo to za to? Jinak se soutěž vydařila?

Ano, jsou to vlastně závody, který jsou vždy jednou za rok v srpnu, a vážně jsem se na ně těšila a připravovala. Ale určitě, kdybych se měla vrátit zpátky, znovu tu chybu neudělám. Určitě to za tohle nestálo a radši jsem je měla jednou prostě vynechat a dát si odpočinek.

Vždy je skvělé dokázat se ponaučit z vlastních chyb a projít si sebereflexí. Díky tomu, že jsi s námi sdílela svůj příběh, třeba v budoucnu někdo jiný nebude pokoušet svoje zdraví. Pojďme se ale zaměřit i na tvoji stáj. Kolik hobby horse v ní máš vlastně ustájeno?

Momentálně mám 12 hobbýků, ale aktivně používám pouze 3.

Zdroj fotografie: _.kht_konik._

Ve své stáji máš také hobby horse od JUHI. Co se ti na nich nejvíce líbí?

Nejvíce se mi na nich líbí, že jsou vyráběný s láskou, jsou vyrobený z krásného materiálu a jsou ideální na každou disciplínu. I když je větší, má super využití.🤍

Je něco, co by sis přála od JUHI mít? Nějaký vysněný favorit, oblíbený kousek, který ve tvé stáji nesmí chybět, nebo nějaký doplněk?

Hrozně hrozně moc bych si přála do budoucna sportovního ponyho a úplně nejvíc váš českej reprezentační set na HH.🤍

Co bys vzkázala jako podporu těm, kteří by se rádi věnovali hobby horsingu, ale bojí se reakcí okolí?

Vzkázala bych jim, ať si jdou za svými sny, a i když to může být někdy náročné a můžete mít třeba období, kdy to fakt nejde a všichni vás jen hejtí, musíte dát najevo, že vás to nezajímá a že si stojíte za svým sportem. Protože hobby horsing je opravdu sakra těžkej a nádhernej sport, který by si zasloužil více respektu a podpory.🤍

To jsou krásná a silná slova. Podělíš se s námi o to, jak se ty sama vypořádáváš s reakcemi okolí na to, že se věnuješ hobby horsingu? Dokážou být lidé i chápaví?

Většina lidí by doporučila to prostě ignorovat. Ale tohle ignorovat nejde – neustálý nadávky do komentářů, když jdete na veřejnosti s HH a všichni na vás koukají jako na nějakého blázna, a nebo když na vás bezdůvodně pokřikujou. Dříve jsem tohle zažívala a furt někdy zažívám, ale nejlepší je se s tím prostě naučit žít a neodpovídat hned nadávkama, ale nic jim na to prostě neříkat a tvářit se, že ti to je jedno. Určitě bych ale řekla, že se tu najdou chápaví lidi, který tě nakonec třeba i přijmou a podpoří. I mně se dříve celá škola smála, ale teď už to je všem tak nějak jedno a dokonce mě podporují.🤍

Zdroj fotografie: _.kht_konik._

Je ještě něco, co bys ráda vzkázala čtenářům tohoto článku?

Chtěla bych jen říct, ať se děje kolem tohohle sportu cokoliv, určitě to nevzdávejte a jděte si za svými sny!


Zpět na blog

Napište komentář

Upozorňujeme, že komentáře musí být před zveřejněním schváleny.