Sedmnáctiletá Emma, kterou většina lidí v hobby horsingové komunitě zná pod přezdívkou kht princ (nebo jednoduše Em), je člověk plný kreativity a energie. Studuje střední školu, řadu let se věnuje ježdění na islandských koních, ráda kreslí a pro ostatní šije hobbíky i vybavení. Ať už vyráží kamkoliv za poznáváním nových míst, její hobby horses – nebo alespoň jehla a nit – cestují vždycky s ní.
Pro Em není hobby horsing jen o sportovních výkonech nebo lámání rekordů. Vnímá ho především jako prostor k vyjádření vlastní kreativity a jako bezpečnou, komfortní zónu, kde se nikdo nebojí navázat nová přátelství na celý život.
Jak vypadá kombinování ježdění na živých koních s hobby horsingem? Co obnáší role vedoucí na dětských kempech a proč je podle ní vzájemný respekt v komunitě tím nejdůležitějším? Přečtěte si náš nový rozhovor!
Zdroj fotografie: kht._princ
Hobby horsingu se věnuješ od roku 2022. Co tě k tomuto sportu tehdy přivedlo?
HH dělám díky kamarádce, se kterou jsem jezdila ke koním. Byla jsem u ní přes týden o prázdninách a ze srandy jsem to u ní zkusila a rovnou si odvezla svého prvního koníka – Prince.🤍
Co na hobby horsingu nejvíce zbožňuješ?
Kreativitu, ať už při trénincích, akcích nebo vyrábění. Sama se věnuji šití koníků i vybavení. Za mě to skvěle rozvíjí fantazii.
Kromě hobby horsingu máš také řadu dalších zálib, mimo jiné jezdíš na islandských koních. Jaké to je kombinovat tyto dva druhy ježdění?
Je to celkem kombinovatelné. Díky HH si udržuji dobrou fyzičku a díky jezdectví mám dobrou rovnováhu do hhsingu.
Podělíš se s námi o to, kolik hobby horse máš ustájených ve své stáji?
Aktuálně mám 8 koníků: Tercie, Ally, Samson, Jamie, Oxy, Myles, Edda a Timothy. Stáj se ale brzy má rozšířit ještě o jeden kousek a tím je Hope.🙈🤍
Zdroj fotografie: kht._princ
Svoje hobby koníky si sama šiješ. Co tě přimělo ušít si toho úplně prvního?
Sama pro sebe si koníky nešiju, ale šiju pro ostatní. Prvního jsem ušila po svých prvních závodech, když mě holky vyhecovaly k tomu to zkusit. Pak jsem udělala 2 pro své dva nejmladší sourozence a začalo mě to bavit.🙈🤍
Máš nějaké tipy a rady, jak správně ušít hobby horse? Je něco, co při jejich šití dělá spousta lidí špatně?
Za mě hlavně správné překreslení a špendlení. Můj tip je dát si na šablonu čárku na špičce hlavy, v přelomu krku a žuchev a u tlamičky v každém ohybu, kam se potom budou přednostně špendlit.
Svoje hobby horse bereš s sebou také do zahraničí. Kam všude už jsi s nimi vycestovala?
Tak zatím: Anglie (sice jen zakázkový, ale byl), Francie, Slovensko, Rakousko, Německo, Polsko, Chorvatsko, Itálie a Slovinsko.🤍
Jak často trénuješ? Navštěvuješ konkrétní oddíl, nebo cvičíš hlavně sama? Jak vypadá tvůj běžný trénink?
Musím se přiznat, že skoro vůbec netrénuji. Máme tělocvikářku, co nám na tělocviku dává hodně zabrat, takže to mám většinou místo tréninku + často jezdím na závody a to mám jako druhou verzi. Nemám doma moc kde trénovat kromě malého plácku, kam většinou beru psa na skákání, a když ho to přestane bavit, tak skáču pak sama.🙈🤍 + chodím na vyjížďky, tak občas něco málo si zatrénuji i tam. Díky tomu, že moje hlavní zaměření je horsemanship, tak můžu trénovat víceméně kdekoliv.
Zdroj fotografie: kht._princ
Jaká je tvoje nejoblíbenější disciplína na závodech?
Jednoznačně horsemanship.🙈🤍
Mohla bys čtenářům horsemanship blíže představit?
Horsemanship, jak já ráda říkám, je taková westernová drezura. Je to úloha mezi kužely ve westernovém stylu a chodech.
Co bys označila za svůj největší dosavadní úspěch v hobby horsingu?
Řekla bych, že komunita kolem mě. Jo, výkony jsou taky skvělý, ale víc jsem hrdá na lidi okolo sebe. Aktuálně je ale můj největší úspěch to, že mě děcka mají na táborech za nejlepší vedoucí. ♡
Je něco, co se ti v hobby horsingu opravdu nepovedlo? Nějaký pořádný „fail“, o který se s námi chceš podělit, nebo něco, před čím bys ostatní ráda varovala?
Upřímně nevím, co bych takhle vysloveně nazvala, ale věc, co se se mnou nejdéle táhla, je moje prokecnutí se o HH před spolužáky. Byla jsem na škole nová – takže ta, co zatím nebyla začleněna do kolektivu, a HH mi v začlenění moc nepomohly.🙈 Co tak ale teď pozoruji, čím dál víc to je „zajetý“ sport, tím víc to děcka ve školách respektují. Samozřejmě se najde sem tam ten jeden člověk, co bude soudit stejně, jako soudili mě 4 roky zpátky. Lepší se to, víc to respektují i lidi zvenku.🤍
Zdroj fotografie: kht._princ | autor fotografie: barca_by_hobbyhorses
Jezdíš také na hobby horsingové kempy? Jaké to je a co si na nich nejvíce užíváš?
Letos jsem byla poprvé, dvakrát a rovnou jako vedoucí! ♡ Upřímně to miluju, jsem ráda, že mohu předávat své zkušenosti dále. Nejvíc mě ale pokaždé nadchla reakce dětí, které mi byly svěřeny. Prozatím jsem pokaždé měla holčiny od cca 8–12 let, takže holky bez Instagramu, 90 % z nich mě jakožto kht princ neznalo, některé mě poznaly ze skupin na WhatsAppu. O to víc mi dělá radost, že mě měly rády takovou, jaká jsem, nikoliv protože mám víc followerů na Instagramu.
Tvým osobním cílem není lámání rekordů, ale vytvořit z hobby horsingu komfortní a bezpečné prostředí. Co všechno je podle tebe potřeba udělat, aby se toho dosáhlo?
Tak v první řadě by to chtělo brát věci s nadhledem a neútočit jeden na druhého za věci, jako je s. orientace, postava, to, co kdo kde řekne ze srandy... Nebudu jmenovat nikoho konkrétního, ale samotné se mi pár nemilých urážek na osobu dostalo... A vím, že takové věci hodně lidí žene do hádek a pak to zbytečně rozbíjí komunitu. Pro komfortní a bezpečné místo to chce respektující lidi, minimálně většinu z komunity. Věcí, co je potřeba, je mnoho, ale respekt je nejhlavnější.
Přijde ti, že se hodně lidí v české hobby horsingové komunitě bojí mimo ni o hobby horsingu hovořit? Jak se tato situace vyvinula za dobu, co se tomuto sportu věnuješ?
Tak ze začátku mi to přišlo hodně jako tabu téma, i přes to, že jsem se k tomu dostala přes kámošku a hned ze začátku se účastnila zdejšího jarmarku, kde to brali v pohodě. Ale mezi vrstevníky jen zmínka vyvolala výsměch... Teď už to je hodně individuální, ale většinou to lidi už víceméně berou, takže víc lidí o tom slyším mluvit. 🙈🤍 Ale ano, stále vidím, že se o tom moc na veřejnosti bavit nechtějí a bojí se. Já upřímně ve škole stále taky.
Zdroj fotografie: kht._princ | autor fotografie: barca_by_hobbyhorses
Podělíš se s námi o to, jak se ty sama vypořádáváš s kritikou okolí a co ti nejvíce pomáhá?
Dřív jsem si to brala hodně osobně, ale postupně jsem se naučila to ignorovat, nebo to brát s nadhledem a otočit to proti nim. Jakože třeba když mi nějaký chlap napíše, že to, co dělám, je trapný, tak to otočím proti němu a řeknu něco ve smyslu „aspoň nesedím na gauči sám a nenadávám cizím lidem“. Naučila jsem se, že názory druhých nejsou důležitý, dokud dělám, co mě baví, a nikoho tím nijak neomezuji či neohrožuji.
Je ještě něco, co bys ráda na závěr našeho rozhovoru doplnila?
Asi bych jen řekla – výsledky a úspěchy na závodech z vás nedělají dobrého člověka, dobrý člověk jste, když se umíte radovat z úspěchu svých blízkých. Nejen v hobby horsingu, ale i v reálném životě. 🤍