Patnáctiletá Linda, kterou většina komunity zná jako kht._.linduse, je všestranná sportovkyně s velkým srdcem. Vedle hobby horsingu se věnuje klasickému jezdectví a má svého vlastního koně, v zimě ráda lyžuje a se svým psem běhá canicross. K hobby horsingu se dostala před třemi lety a od té doby stihla posbírat neuvěřitelných 150 kokard, reprezentovat Českou republiku na mezinárodních závodech ve Finsku i v Polsku a čerstvě složit trenérské zkoušky.
Dnes je pro Lindu největším cílem pomáhat mladším jezdcům v rozvoji a předávat své zkušenosti dál. Hobby horsing pro ni totiž není jen o sbírání pohárů, ale především o skvělé partě přátel a vzájemné podpoře.
Jak vypadá její tréninková rutina? Co všechno obnášely trenérské zkoušky, jaké to je mít vlastní fanklub na sociálních sítích a co vzkazuje všem, kteří s tímto sportem začínají? To vše se dovíte v našem novém rozhovoru.
Zdroj fotografie: kht._.linduse
Naší tradiční otázkou na začátek každého rozhovoru je: Co tě přivedlo k hobby horsingu a od kdy se tomuto sportu věnuješ?
K hobby horsingu mě přivedla kamarádka, ale ještě než jsem ji poznala, viděla jsem pár videí na YouTube a chtěla jsem to strašně moc vyzkoušet. Hobby horsingu se věnuji 3 roky.
V čem pro tebe tkví kouzlo tohoto sportu a proč by si ho měli vyzkoušet i ostatní?
Asi hlavně kvůli lidem v téhle komunitě a podpoře, kterou ti umí dát, a lidé by si to měli vyzkoušet, aby si uvědomili, jak náročný a těžký tenhle sport je.
Na Instagramu jsi známá jako kht..linduse. Pozorný sledující záhy narazí na další profily s názvy jako „kht..linduse._.fp“. Jaké to je, věnovat se hobby horsingu a mít vlastní fanpage?
Je to krásný... Miluju všechny lidi, co mě mají rádi, a hrozně ráda je v tom podporuji. ❤️🩹
Kromě hobby horsingu se věnuješ i klasickému jezdectví. Jsi jedním z důkazů, že hobby horsing není náhradou pro ty, kteří si nemohou dovolit vlastního koně. V čem vidíš výhody hobby horsingu oproti klasickému jezdectví?
Můžu ho dělat kdekoliv a kdykoliv chci a je méně finančně náročný, samozřejmě i časově méně náročný.
Jsi aktivní sportovkyně a pravidelně se účastníš tuzemských i zahraničních závodů. Jaké to je reprezentovat ČR na mezinárodních soutěžích?
Je to velký stres a zodpovědnost, ale také něco, na co se dá furt vzpomínat a říkat si: to je ten důvod, proč dál makat.
Zdroj fotografie: kht._.linduse
Co byl zatím tvůj největší zážitek ze závodů?
Asi když jsem se ve Finsku hodně bála parkuru a pak jsem to nakonec zajela nejlíp, jak jsem mohla, a věděla jsem, že jsem do toho dala všechno.
Máš nějakou svou disciplínu, ve které se profiluješ, nebo jsi spíše všestranná jezkyně a závodíš úplně ve všem?
Nejvíce mě baví drezura, ale někdy si zaskáču i nějaký vyšší parkur.
Jaké to pro tebe bylo startovat na Mistrovství Evropy?
Bylo to zajímavé, ale myslím, že by to na mě mělo větší dojem, kdybych byla mimo ČR.
Mohla bys nám přiblížit soutěžní disciplínu drezura dvojic? Je těžké se s parťákem sladit, nebo si vůbec najít čas na společný trénink?
Oboje, ale těžké je to, že se při drezuře dvojic soustředí člověk hlavně na tu dvojici, a ne na to, jak sám jede.
Čeho bys ráda ve své sportovní kariéře ještě dosáhla? Jaké máš cíle?
Můj největší cíl je trénovat mladší jezdce a pomáhat jim se zlepšovat. ❤️🩹
Přiblížila bys nám svoji tréninkovou rutinu? Co děláš pro to, aby ses udržovala v kondici a stále se zlepšovala?
Chodím běhat a trénuji často, ale ne tak dlouho.
Zdroj fotografie: kht._.linduse
Nedávno jsi úspěšně složila trenérské zkoušky. Jaké to pro tebe bylo a co všechno trenérský kurz obnášel?
Obnášel veškeré základy drezury a také nápady na hry s dětmi a celkově jak s nimi komunikovat atd... A bylo to hrozně hezké.
Jaké máš plány jako trenérka? Chtěla bys vést i vlastní oddíl?
Chtěla bych jezdit na různá soustředění a v létě dělat vedoucí. A časem bych možná přemýšlela i nad tím.
Prozradíš nám, kolik kokard a pohárů jsi za svoji soutěžní kariéru již stačila nasbírat? Kterou z těch všech cen máš nejraději?
Asi kolem 150 kokard a kolem 20–25 pohárů, nejraději mám tu z Německa, kde jsem vyhrála první místo v drezuře dvojic.
Kolik hobbíků máš ustájených ve své stáji? Máš konkrétní koníky vyhrazené na konkrétní disciplíny?
Mám 4, jednoho používám na parkur, druhého na drezuru a ostatní jsou spíše na rekreaci.
Léto zrovna skončilo, ale během něj se konala řada hobby horsingových kempů, které s sebou přinesly spoustu nezapomenutelných zážitků. Jaké to je být na takovém kempu?
Bylo to skvělý a na jednom jsem dělala vedoucí nejmenších dětí, tak to byla super zkušenost a zážitek.
Zdroj fotografie: kht._.linduse
Máš z hobby horsingu nějaký opravdu šílený zážitek, o který by ses s námi chtěla podělit?
Tyjo, asi když jsme se ve Finsku bavili všichni – Beroun, CHHA i Asociace.
Za tu dobu, co se hobby horsingu věnuješ, jak se změnilo vnímání tohoto sportu veřejností a uvnitř komunity samotné? Vidíš nějaký posun?
Vidím nějaké rozdíly, ale teď se dost menších holek připojilo na sociální sítě a dávají tam, jak třeba běhají po louce atd... A to lidi berou trochu jinak než na začátku, kdy lidi, co začínali na soc. sítích, moc nebyli a neviděli to. Ale na druhou stranu teď vidí i druhou stranu hobby horsingu – tu více sportovní, co dříve také moc nebyla.
Co bys řekla těm, kteří by se rádi hobby horsingu věnovali, ale bojí se reakcí svého okolí?
Nebojte se ukázat pravé já... Nejdůležitější je absolutně neposlouchat, co ostatní říkají, a pracovat pouze na sobě.
Jak se ty sama vypořádáváš s reakcemi okolí na to, že se věnuješ hobby horsingu? Co ti pomáhá?
Já na reakce nereaguju a neodpovídám na ně, komentáře nečtu, protože kdybych to dělala, zbláznila bych se z toho.
Chtěla bys na závěr našeho rozhovoru ještě něco dodat nebo vzkázat?
Asi to, že i ti nejlepší z nás byli dřív jako vy, co začínáte, a tu cestu, kterou vy teď podstupujete, jsme zažili také... Takže se nikdy nevzdávejte, když něco chcete! ❤️🩹